Můj Lví příběh

Úspěšní lidé často začínají ve skromných podmínkách, nijak protěžováni "osudem". Jen pochopili, že "klacky z cesty" za svými sny si musejí odházet sami... 

Na fotce už jsem finalistkou prestižní soutěže Žena roku 2016 
(3. místo v kategorii INTERNET). Můj příběh však nebyl vždycky jen "Lví" a v mnohém Vám připomene Váš vlastní. Však uvidíte...

ZDARMA - S Jolčou o životě

Báječná uzavřená podpůrná facebooková skupina s lidmi na stejné vlně. 

Už nikdy na nic nebudete sami a bezradní!

Můj Lví příběh - 1. část

Programy se tvoří...

Prožila jsem jako „ročník 1970“ dětství a dospívání v době, která rozhodně nepřála aktivitě, odvaze, tvořivosti, individualitám, alternativám, vlastnímu rozumu, zdravému sebevědomí, sebelásce a vnímání vlastní hodnoty.

Rady, které jsem tehdy dostávala od rodičů, prarodičů, učitelů a dalších blízkých osob, i způsob, jakým mě vychovávali k „poslušnosti“, nevyčnívání a neprotivení se „autoritám“, vycházely z jejich tehdejších přesvědčení, opět získaných v podobně pokřivených obdobích.

Mysleli to „dobře“, ale vývoj ukázal, že mi tím zadělali na parádní negativní životní programy, které mi pak čtyři desítky let vydržely „sloužit“.

Nebezpečné místo k životu

Protože jsem si tehdy neuvědomovala souvislosti mezi „akcemi“ a „re-akcemi“ a netušila jsem, co je za „opakovanými náhodami“ a „shodami okolností“, brala jsem dlouho život jako sled „nespravedlností a ubližování“, žití jako smutnou a otravnou „povinnost“, svět jako nebezpečné místo, lidi jako nepřátele, před kterými je zejména třeba mít se neustále na pozoru...

Nejsem dost dobrá...

„Věděla“ jsem, že taková, jaká jsem , „nejsem  dost dobrá“, a že tedy mojí „povinností“, pokud chci přežít (o nějaké nadstavbě ve formě „žití“ nebo dokonce „užívání si života“ jsem si nedovolila ani fantazírovat!), je udělat ze sebe někoho „co nejvíc jiného“, a samozřejmě zcela dokonalého (tak, aby nikdy nikdo proti mně nemohl nic namítnout).

Vystudovat „co nejpraktičtější školu“ (proto jsem původně „ekonom“) a najít si „solidní  zaměstnání“. Chovat se tak, jak „chtějí“ „ostatní“. Sebe zcela upozadit. Taky se samozřejmě (tehdy se to tak ještě dělalo) co nejdřív vdát za někoho „spořádaného“ a mít děti a „fungující rodinu“.

Žiju dost správně?

Jako vášnivému Lvu (jsem narozená ve znamení Lva) se mi při představě „řádného správna“ obracel žaludek, ale poctivě jsem plnila „jeden úkol za druhým“.

Současně jsem se snažila být navrch „šťastná“, aby ze mě všichni mohli mít „radost“.

Nemoc z ne-moci

Tak moc jsem se snažila „být šťastná“, až jsem začala haprovat se zdravím.

„Ještě toho trochu!“

Tenkrát jsem samozřejmě nevěděla nic o tom, že ne-moci jsou jen fyzickým vyjádřením naší psychické nepohody a bez-moci, které jsme se sami dobrovolně vzali. Ale nějak jsem to tehdy „zalátala“ prášky na všechno možné včetně silné alergie (věděli jste, že „alergii“ máme vlastně „na život“? 😉 ). Dokonce se mi, po mnoha letech stresu, podařilo i otěhotnět a porodit zdravou a krásnou dceru.

Konečně jsem měla „všechno“. Už jsem si „neměla na co stěžovat“.

Totálně jsem se zhroutila.

Můj Lví příběh - 2. část

První KROK k samostatnosti

Poprvé v životě jsem se vykašlala na to, „co by tomu řekli lidi“, a odešla z nefunkčního manželství, s nímž se nic jiného v tu chvíli udělat nedalo, zatímco na mě všichni zírali jako na blázna, že to „těch pár let do smrti nevydržím“ a „lidi žijou v horších vztazích, a nestěžujou si“.

Ale já jsem nechtěla nic „vydržet“ a věděla jsem, že musím něco zásadního změnit, jinak je se mnou konec (v podstatě doslova).

Láska k sobě je základem všeho

Neuměla jsem tehdy mít ráda sebe (nikdo mě to nenaučil – nikdo v mém okolí to neuměl), a tak jsem neuměla mít ráda ani ostatní. Ani oni neuměli mít rádi mě – protože ve skutečnosti lidé kolem nás jsou jen odrazem nás samotných. Jejich chování k nám jen zrcadlí naše chování k sobě samým...

Láska bez lásky nemohla fungovat, a bez ní ani úcta, důvěra, podpora...základní kameny kvalitních mezilidských vztahů.

Můj Lví příběh - 3. část

Co dál? aneb Druhý KROK

Tehdy jsem ještě netušila, že samotný první KROK nebude stačit. Bylo sice důležité opustit (sebe)devastující prostředí, uzdravila jsem se tím „zázračně“ z předchozích neduhů, ale co reálně dělat „na svobodě“, aby to dávalo smysl, jsem tehdy ještě netušila.

Období po rozvodu bylo krušné...nakonec jsem ale i v depresivním stavu dokázala udělat KROK číslo dvě a přihlásila jsem se na kurz osobního rozvoje, který odstartoval mou Lví cestu

NEMUSÍM být „oběť“

Poprvé v životě jsem pochopila, že NEMUSÍM být „oběť“, že NEMUSÍM dál žít blbé naimplantované programy, že NEMUSÍM trpět, ale můžu (a smím!!!) naopak prožívat radost a spokojenost, a to ne hranou, ale OPRAVDOVOU...do té doby něco nepředstavitelného!

„A co teď budu DĚLAT?“

Vzpomínám si, že největší starost jsem měla o „A co teď budu DĚLAT, když budu šťastná???“, protože do té doby jsem mnoho času trávila stěžováním si na „okolnosti“ a neplodnými úvahami.

Připadá vám to „úchylné“? Ale vězte, že podvědomě taková otázka brání v poKROKu mnoha lidem – ale když se vysloví nahlas, můžete si její dosah lépe uvědomit.

Rozhodla jsem se tedy, že teď prostě BUDU ŠŤASTNÁ :-), nebo spíš postupně se to naučím, protože málokdo z nás se dokáže vzdát všech svých bloků hned a navždy.

Konečně začala tvořivá etapa mého života...

Můj Lví příběh - 4. část

KROK číslo tři aneb Pryč z uni-formy

Bylo třeba vyřešit ještě poslední záležitost – zaměstnání. Pracovala jsem sice léta usilovně a kvalitně, dosahovala jsem pozitivních měřitelných výsledků, lidé se mnou rádi spolupracovali, obsahem to byla ideální práce...ale forma mě netěšila, až drtila.

Nesla jsem za svou práci odpovědnost, nesměla jsem ale do ní beztrestně vnášet vlastní invenci a nemohla jsem o důležitých momentech spolurozhodovat.

Ne-dovolila jsem si však změnit program „solidní práce, které je třeba se držet“ (i když už jsem si zbytek života KROK po KROKu dávala do pořádku), dokud to Vesmír nevyřešil za mě.

Možná už víte, že pokud se dlouho nehýbeme z místa, které nám nesvědčí, něco se stane, co nás ke změně donutí...

Už vás tady nechceme...

Takže poté, co jsem se „v kariérovém žebříčku“ vyšplhala pílí a pracovitostí na nejvyšší možný aktuální post,  změnilo se vedení firmy, skončil projekt a dostala jsem v létě 2014 spolu s dalšími zkušenými kolegy výpověď pro nadbytečnost, bez ohledu na všechny předchozí úspěšné aktivity, spolehlivost, projevenou loajalitu i obrovský vědomostní a dovednostní potenciál, který by firma mohla využívat pro vlastní rozvoj.

JSEM „nadbytečná“

 „Nadbytečnost“ neznamená, že je člověk „k ničemu“, „líný“, „nespolehlivý“ a „neschopný“ a pouze firmě bezúčelně ukrajuje z rozpočtu.

Mnohem častěji je to člověk, který se prostě aktuálně nehodí do „díry“, která pro něj byla vytvořena. Je v porovnání se strnulostí systému „příliš“ aktivní, samostatný, kreativně a systémově uvažující, moc se ptá, chce o věcech diskutovat, hledá nejefektivnější alternativy, upřednostňuje win-win strategie, je to vizionář a lídr...ale „k dispozici“ jsou jen místa tichých, systém neohrožujících pěšáků...

Můj Lví příběh - 5. část

PoKROČení k PoKROKovniku

Ani já už jsem na místě, kde bych se neměla kam posunout a jak uplatnit svou kreativitu, dál pracovat nechtěla. Dokázala jsem odmítnout „neodolatelnou nabídku“ na pozici „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, a rozhodla jsem se udělat „něco, co bych nikdy neudělala“.

 Opustit „bezpečí“ „stabilního“ (haha) zaměstnání a jít na „vratkou“ „volnou nohu“.

Zrealizovat nápady, které ve mně dlouhá léta zrály, a které mi po čtyřicítce začalo být líto „vzít si jednou s sebou do hrobu“.

KROK do neznáma

Dvacet let jsem byla „zaměstnanec“ ve fyzickém světě „papírů“, knih docházky, excelových tabulek, telefonických a osobních jednání, „porad“, power-pointových prezentací v zasedačkách a dodržování hotových nařízení. Znala jsem dobře „obsah“, se kterým jsem denně pracovala...ale odlišné fungování on-line formy světa pro mě bylo naprosto neznámé. Ale CHTĚLA jsem poKROČit, chtěla jsem se naučit všechno potřebné...

A nehodlala jsem ztrácet čas.

Přemýšlení „mimo krabici“

„Zrovna“ mi, jako na zavolanou, začaly přicházet do cesty úžasné příležitosti a inspirativní lidé, milá přátelství a užitečné spolupráce. Ve skutečnosti to není žádná náhoda, když se seberete a vyKROČíte ze své komfortní zóny, začnete magneticky přitahovat všechno, na co jste si předtím nedovolili ani pomyslet 🙂 

Začala jsem se dívat na realitu z neobvyklých úhlů pohledu. O svých zkušenostech jsem postupně začala veřejně psát, aby po mnou vyšlapané cestě mohli vyrazit i ostatní. 

Pomoz druhým tím, co bys sám rád využíval

Vymyslela jsem nakonec celý projekt PoKROKovnik aneb K poKROKu KROK po KROKu, který by zejména lidem ve středním věku, už zabředlým ve stereotypech, pomohl obnovit nebo najít důvěru v sebe a své schopnosti  a pochopit, že nemusíme mít na nic převratný „talent“, abychom si mohli splnit své sny.

A že nám k tomu ani nemusí být „dvacet“, ani nemusíme překypovat energií. Že „stačíme“ k takovému úkolu docela dobře takoví, jací JSME.

A že můžeme začít žít lépe KDYKOLI, bez ohledu na to, jak dlouho jsme si případně ten předchozí život kazili.

To je ono!

Potvrdilo se, že přesně po tomhle lidé volají. Po konkrétních, jednoduchých návodech (žádných vzletných, neuchopitelných, rozsáhlých filozofiích), pochopení a podpoře.

Už před zahájením projektu se na mě často obraceli se žádostí o radu moji kamarádi. Později se přidali i další lidé, kteří mi začali klást otázky, jak jsem to či ono dokázala, zvládla, vyřešila, a co a jak si myslím, že by šlo použít i v jejich situaci. Stala jsem se tak postupně uznávaným inspirátorem a vyhledávaným spolupracovníkem.

Můj Lví příběh - 6. část

Začátek dalšího příběhu

Je pravda, že jsem na svůj osobní poKROK nikdy nelitovala času a energie, neustále vymýšlím a vylepšuji všechno tak, aby to potenciálním uživatelům co nejvíce vyhovovalo a sloužilo co nejlépe zamýšlenému účelu. Jednotlivé součásti projektu průběžně testuji sama na sobě a ověřuji si, že fungují

A ony fungují...

Za motivační projekt PoKROKovnik aneb Osvoboďte Lva! jsem se stala
FINALISTKOU ŽENY ROKU 2016.

Je úžasné, když začnete ŽÍT to, na co jste si ještě nedávno netroufli ani pomyslet...

Původní příběh tady zatím končí... 😉

Ale jen proto, že nechci předem prozrazovat skvělé nápady, které mám přichystané pro další období a které budu postupně posílat „do světa“.

Připojte se na FB stránky Jolana Fišerová a PoKROKovnik a zaškrtněte volbu „Dostávat upozornění“. Tak vám nic zajímavého neunikne...

Jolana Fišerová

Mám STRACH, že MNĚ se to nepovede...

Osvoboďte svého vnitřního Lva teď i vy!

ZDARMA

Vstupní konzultace s praktickými základními doporučeními.

(pro nové klienty)

Na Lvím webu #reseniexistuje.
Odpovíme vám tu na otázky, na které jste jinde odpověď nenašli...

ZDARMA - S Jolčou o životě

Báječná uzavřená podpůrná facebooková skupina s lidmi na stejné vlně. 

Už nikdy na nic nebudete sami a bezradní!

Zajímá Vás